Pyramidy. Není snad nikdo, kdo by neznal jeden ze sedmi starověkých divů světa, který jako jediný i po více než 4500 letech můžeme spatřit na vlastní oči.
Většina z nás má Egypt spojený s létem, koupáním v moři a hotelovými resorty s all inclusive. Jelikož ale v Egyptě od listopadu začíná zimní sezóna, jsou tyto měsíce vhodné právě k návštěvě těchto monumentů, protože teploty již nejsou tak vysoké.
My jsme navštívili Egypt díky státnímu svátku (28.10.) koncem října. Jako cíl naší cesty jsme si dali právě pyramidy. Před sebou jsme měli volných 5 dní. Let byl s přestupem ve Varšavě. Z Prahy jsme odlétali pouze s batohem na zádech. Pokud se nechcete zdržovat čekáním na odbavená zavazadla a jejich následným vláčením po letištní hale, je to opravdu skvělé řešení, jak si zrychlit a usnadnit cestování. Chce to ale trochu praxi, naučit se, jak se sbalit do batohu, a mít jen to nejnutnější, co budete pro pobyt potřebovat. Jistě všichni známe to, když si na dovolenou zabalíme plný kufr, ze kterého nakonec použijeme sotva polovinu. Věřte ale, že se to opravdu dá a pokud se to naučíte, nebudete už chtít cestovat jinak.
Nesmíte zapomenout, že je třeba mít do Egypta vízum. Lze si ho zařídit přes internet nejpozději týden před odletem. Během pár dnů vám přijde potvrzení na email. Vízum na 30 dnů vás bude stát 25$. Také si ho ale můžete zakoupit přímo na letišti v Káhiře.
Ještě před příletem do Káhiry dostanete v letadle vstupní kartu, kterou budete odevzdávat při letištní kontrole. Stejnou kartu vyplníte pak i při odletu. Není to nic složitého. Vyplníte jméno, číslo pasu, číslo letu, odkud letíte, datum narození, národnost, místo, kde budete v Egyptě pobývat a za jakým účelem cestujete. Přímo na letišti si můžete také rozměnit peníze. V Egyptě můžete platit egyptskou librou nebo dolary. Je lepší, pokud je to možné, rozměnit si na co nejmenší bankovky. Ty mějte neustále u sebe. Budou se vám hodit, jelikož místní počítají s tím, že za každou službu, za kterou budete spokojeni, je odměníte bakšišem.
Po výstupu z letiště nebudete mít zřejmě problém sehnat si taxi. Je jich všude opravdu mnoho. Nejčastěji se v Káhiře setkáte se starými, bílými taxíky. Nemají taxametr a budete muset smlouvat o ceně. Často se ale stává, že řidič nemluví anglicky, takže domluva bude trochu krkolomná. Mnoho Egypťanů také využívá k dopravě Uber.
Káhira je obrovská (samotná Káhira čítá přes 10 milionů obyvatel). Je to hlavní město Egypta a také nejlidnatější město afrického kontinentu. Připravte se na opravdu rušné město, plné lidí, volně běhajících psů, hlasitě troubících aut, tuk tuků a chaosu na silnici, kde si každý jezdí, jak chce.
Našli jsme si ubytování přes Booking.com, které se nacházelo přímo u vstupu do areálu s pyramidami. Musím říct, že lokace byla úžasná. Když jsme totiž pak někam cestovali taxíkem, nemuseli jsme složitě vysvětlovat, kam nás má řidič odvézt. Stačilo říct „Sphinx, pyramids“ a už bylo jasno. Hotel byl čistý, personál neskutečně milý a výhled na pyramidy a sfingu nepřekonatelný.
Druhý den jsme věnovali pouze areálu s pyramidami. Na internetu jsem se dočetla, jak si musíme přivstat kvůli omezenému počtu lístků do pyramid apod. Nic takového tam ale nikdo nehlídá ani nekontroluje. A nevím, zda to bylo tím, že začala zimní sezóna, ale turistů moc nebylo. Vstupné do areálu s pyramidami stojí 240 EGP. Pokud chcete navštívit Chufuovu pyramidu, zaplatíte 440 EGP a do Khafreho pyramidy 100 EGP. Menkauerova pyramida je uzavřena. Otevřeno je denně od 7:00-17:00. Děti do 6 let mají vstup zdarma.
Areál je opravdu velký. Můžete se po něm vydat na prohlídku pěšky nebo využít nabídku mnoha místních, kteří se vás budou snažit nalákat na projížďku na velbloudu nebo na koni. Někteří jsou velmi neodbytní a budou s vámi o ceně smlouvat. Pokud se tedy budete chtít projet, nekývněte ihned na první nabídku. Určitě ale nezapomeňte na pitný režim, přeci jen jste v poušti, kde i v těchto měsících velmi intenzivně svítí slunce a vezměte si s sebou dostatek vody a pokrývku hlavy.
U vstupu vás přivítá jedna z nejoblíbenějších turistických atrakcí, Sfinga.
Tato obrovská socha, která má tělo lva a hlavu člověka byla vytesána z jednoho kusu kamene. Tlapy byly sestaveny z kamenných bloků. Dodnes se přesně neví, kým a proč byla postavena. Pravděpodobně byla postavena za vláda krále Khafreho a zobrazuje i jeho tvář. Existuje i mnoho teorií o tom, jak Sfinga přišla o svůj nos. Mělo se za to, že o něj přišla kvůli Napoleonovým vojákům. Ale staré kresby z 18. století ukazují, že nos chyběl Sfinze už před jejich příchodem. Sfinga také v průběhu staletí skoro zmizela pod nánosy písku. Vyčnívala jí ven pouze její hlava. Písek také měl za následek její obrušování. Mnohokrát se lidé pokoušeli Sfingu odkrýt. Kompletně odkryta byla až v roce 1925.
Zakoupili jsme si vstup do Chufuovy (Cheopsovy) pyramidy. Je to největší pyramida v Egyptě. Její současná výška je 138,8 m. Původně byla ještě o 9 m vyšší. A na její stavbu bylo použito přes 2,3 milionu kamenných bloků. Každý blok vážil kolem 25-80 tun. Pod vlivem filmů o Mumii a Indianu Jonesovi jsem si představovala vnitřek pyramidy velký, prostorný a plný barevných hieroglifů. Jaké bylo moje překvapení, když jsme se tísnili v úzké chodbě s holými zdmi a snažili jsme se vyhýbat turistům, jdoucím ven proti nám. Vzduch byl těžký, vydýchaný, bylo dusno a z každého tekl pot. V některých místech se člověk musel opravdu velmi sehnout, že skoro lezel po čtyřech. Rozhodně to není nic pro klaustrofobiky.
Úzká cesta nakonec vyústila do Královské komory, ve které se nachází prázdná žulová truhla. Nikdo přesně neví, k čemu sloužila. Nemá žádné zdobení ani nápisy. A je vytvořena z jednoho kusu kamene. Také to, že vchod do komory je menší než truhla samotná, naznačuje, že musela být umístěna do komory během stavby pyramidy ještě před uzavřením komory. Rozhodně stojí za to, se dovnitř podívat.
V poušti si také kromě návštěvy pyramid můžete dát třeba oběd nebo čaj v panoramatické restauraci 9 pyramids lounge. Musím říci, že vychutnat si místní silný a velmi sladký černý čaj s výhledem na pyramidy, je úžasným a nezapomenutelným zážitkem, kdy si můžete chvíli jen tak ležet v měkkých polštářích a relaxovat. Často vám čaj ještě dochutí čerstvou mátou. Nejde ani tolik o čaj samotný, ale spíš o odpočinek a vychutnání si šálku s přáteli. Přeci jen je Egypt islámskou zemí, kde se nepije alkohol.
Ale zpět k pyramidám. Trochu nezvyklý je totiž pohled na panorama, které se vám naskytne, kdy se vedle tohoto romantického výhledu na pyramidy nacházejí šedivé budovy města Gízy, protože to opravdu na většině turistických fotek nevidíte. Stejně jako na většině turistických fotek neuvidíte, jak to vypadá za zdmi tohoto komplexu. Mezi hotely a obchůdky se suvenýry totiž můžete vidět běžný život v ulicích Gízy. Všichni jsou velmi přátelští a již z dálky na vás pokřikují: „Welcome to Egypt.“ Večer pak míjíte na ulicích mnoho vozíků, koní a velbloudů, jak unaveně stojí či sedí podél cest po celodenním vožení turistů. Ulice jsou prašné, s mnoha odpadky, ale za to plné veselých egypťanů. Mezi nimi pobíhají děti a psi a ruch v ulicích se soumrakem rozhodně neutichá. Spíš naopak. Otevřeny jsou pekárny, potraviny, kavárny a mnoho dalších různých provozoven.
Třetí den jsme se vydali opět s taxíkem na jedno z nejstarších faraonských pohřebišť do Sakkáry. Nachází se asi 30 km od Káhiry. Je to archeologicky bohatá lokalita, jejíž dominantou je nejstarší egyptská pyramida. Tou je stupňovitá Džoserova pyramida. Je vysoká 62m. Postavena byla architektem Imhotepem. Dlouhých 14 let se tato památka opravovala a veřejnosti byla otevřena v březnu 2020. Vstupné do areálu v Sakkáře vás bude stát 200 EGP. Vstup do Džoserovy pyramidy 100 EGP.
K pyramidě se dostanete přes vhod z kolonády. Vstup je celkem dlouhý a lemovaný kamennými sloupy ve tvaru svazků papyru nebo palmových větví.
Do Džoserovy pyramidy vcházíte původním vchodem na severní straně. Dlouhou chodbou dojdete k velkému otvoru. Když se nakloníte a podíváte se přes zábradlí dolů, spatříte o pět pater níže, v hloubce 28 metrů, pohřební kryptu tvořenou 32 žulovými bloky, vážícími 176 tun.
Další zajímavostí, kterou můžete vidět v blízkosti pyramidy, je malá kamenná stavba (serdab), ve které jsou dva malé průzory. Když se jimi podíváte dovnitř, setkáte se s pohledem sochy krále Džosera v životní velikosti. Takto si prý zajistil možnost, aby jeho duše komunikovala s vnějším světem a mohl tak pozorovat rituály a festivaly, které se odehrávaly na dvoře před ním. Také jeho pohled směřuje na severní oblohu, kde hvězdy nezapadaly pod obzor, což bylo považováno za znamení nesmrtelnosti. Socha je pouze kopie, originál je v Egyptském muzeu v Káhiře.
V Sakkáře jsme měli možnost prohlédnout si mnoho dalších hrobek mimo jiné například i hrobku Maii. Maia byla ošetřovatelkou mladého Tutanchamona.
A jelikož celý Egypt je velmi mystický a tajemný, tak i my jsme v tento den (25.10.) zažili několik neobvyklých jevů. Prvním z nich bylo částečné zatmění Slunce. Na to jsme byli připraveni z Čech a přivezli jsme si s sebou retrodiskety, přes které jsme zatmění pozorovali. Hlásili sice déšť, ale obloha byla polojasná a zatmění šlo krásně sledovat. O tento úkaz jsme se podělili s nic netušícími turisty. Největší zážitek měl ze zatmění místní velbloudář, který nás odměnil svým bezzubým úsměvem a neskonalým nadšením.
Poté jsme se taxíkem přemístili do Káhiry, abychom si prošli nejznámější bazar Chán al-Chalíli. Bazar je plný nejrůznějšího zboží. Ve spleti uliček najdete opravdu vše. Barevné lampičky, zlato, koření, oblečení, boty a spoustu dalšího. Je zde opravdu velmi živo a rušno a na každém kroku vám prodejci předvádějí svoje zboží a zvou vás do jejich obchodu.
Abychom si odpočinuli, dali jsme si šálek čaje v nejstarší a neslavnější Káhirské kavárně El Fishawy. Ta je zde od roku 1771 a hostila krále, politiky, umělce… Jistě si všimnete krokodýla, který visí u stropu. Toho kavárně daroval súdánský premiér. Také vám neunikne množství krásných zrcadel, která jsou v kavárně. Díky nim se někdy kavárně přezdívá zrcadlová. Rozhodně ale nečekejte klidnou a tichou kavárničku. Jakmile se posadíte a objednáte si čaj, ihned začnou k vašemu stolu proudit davy prodejců, kteří vám budou předvádět svoje produkty. Takže během pití čaje stačíte prohlédnout koberce, taburety, ženy nabízející tetování hennou a mnoho dalších. Za zážitek to ale určitě stojí.
Plni dojmů z bazaru jsme se rozhodli pro návrat do Gízy do našeho hotelu. Ovšem jakmile jsme vyšli z bazaru na hlavní silnici a chtěli jsme si přivolat taxi, přišel další nezvyklý úkaz a to déšť (v Egyptě prý prší dvakrát do roka). Nejprve jsme se tomu, jako většina překvapených egypťanů, smáli a utíkali jsme se schovat pod nejbližší stříšku. Liják to byl opravdu velký a za chvíli přišly i kroupy. Během pár okamžiků se nás pod stříškou tísnilo mnoho a silnice se změnily ve vodní kanály. Po skoro hodině čekání jsme se rozhodli, že zkusíme chytit nějaké taxi. Jenže ouha. O to samé se snažila celá Káhira. Lidé obklopili silnice, skákali za jízdy do přeplněných autobusů, objednávali Uber, zabírali tuk tuky a sháněli taxi. Jestli předtím byl v ulicích a na silnicích zmatek, tak teď to byl blázinec. Doprava kolabovala a na silnicích se tvořily laguny plné vody. Nakonec jsme taxi sehnali, ale cesta, která by nám při běžném provozu trvala 30 minut, nyní trvala o hodinu déle.
I díky nezvykle silnému dešti pak další den v Gíze vypadal jako jedno velké bahniště. Kanály, které se ucpaly odpadky, nebyly schopné pobrat všechnu vodu a bahno. Lidé se snažili všemožně vodu odnášet, vymetat a vybírat ucpané kanalizace.
I přesto jsme se vydali naposledy na prohlídku ulic Gízy a následně jsme se ještě jeli podívat do Káhiry k Nilu. Rozloučili jsme se tedy s Egyptem s botami obalenými blátem, ale plni dojmů z dechberoucích pyramid, které v kontrastu s městem působí neskutečně a z přátelského přístupu místních.
A zjistili jsme, že i když realita nevypadá tak růžově jako na dokonalých fotkách na Instagramu, že to ještě neznamená, že by měla být o to horší. Ba naopak. Je o to víc reálná, živější, srdečnější a má kouzlo a duši. Dýchne na vás ta správná arábie. Tu z fotek nemáte šanci poznat. Takže sbalte batoh a vzhůru směr Káhira.
2 názory na “Na skok u pyramid”
Dobrý den Kateřino,
již dlouho toužím vidět Egypt tímto způsobem. Vaše nádherná reportáž mě tak inspirovala, že pojedu v nejbližší době.
Děkuji Vám moc,
Monika Chalupová.
To mě moc těší🙂. Ať se Vám cesta podaří🍀.