A co je to vlastně KLIK školka? Je to místo, kde najdete veškeré moje materiály. Pouhým KLIKnutím si je můžete pohodlně objednat či stáhnout. KLIKnutím se vám otevře brána do světa her a vzdělávání předškolních dětí. To vše, je zde připraveno pro vás – skvělé pedagogy, asistenty či rodiče, kteří doprovázíte děti na cestě jejich vlastního objevování a učení. KLIK školka vám nabídne širokou paletu autorských výukových materiálů, které jsem s láskou vytvořila.

Neváhejte tedy KLIK školku navštívit a vyberte si, co se vám zrovna bude hodit. Budu moc ráda, když vás bude těšit stejně jako mě. 🙂

The post KLIK školka appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

Proběhlé semináře

Název semináře: Adaptace a podpora dětí s odlišným mateřským jazykem v MŠ

Datum a čas konání: 17. 9. 2024, 9:00 – 13:00

Lektor: Mgr. Kateřina Konvalinová

Místo: budova Adalbertina, Československé armády 300, Hradec Králové (mapa)

O semináři: Seminář nabídne náměty, jak se může pedagog připravit na příchod dítěte s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do MŠ. Co dělat, když už dítě s OMJ do MŠ nastoupilo a jak rodičům i dítěti usnadnit adaptaci? Jak připravit stávající kolektiv ve třídě na příchod žáka s OMJ a jaké lze využít pomůcky? Představíme si organizace, které se zabývají dětmi a rodinami s OMJ, co mohou nabídnout pedagogovi či rodině. Dozvíte se, jak spolupracovat s rodiči dítěte s OMJ. Na semináři si ukážeme několik příkladů dobré praxe – seznámení s projektem „S pohlednicí kolem světa“, který byl oceněn organizací OMEP, představení studijních stáží v Tunisu a Švédsku. V závěru si představíme publikace lektorky, které se zaměřují na problematiku dětí s OMJ „Pověz mi to obrázkem“ a „Kamaráde pojď si hrát, nový jazyk poznávat“. Seminář nabídne mnoho praktických aktivit a pomůcek.

O lektorce: Navazuji na svoji mnohaletou pedagogickou praxi (od 2008), lektorování seminářů a školení (od roku 2018). Realizovala jsem semináře a účastnila se konferencí např. pro nakladatelství Portál, NPI, OMEP, Životní vzdělávání, VOŠ Jahodovka atd. Lektorskou činnost doplňuji o příklady ze své letité pedagogické praxe. Kurzy obdržely akreditaci MŠMT.

Kapacita semináře: 40

Název semináře: Kamishibai divadlo a jeho využití s dětmi

Datum a čas konání: 07. 10. 2024, 9:00 – 12:30

Lektor: Mgr. Kateřina Konvalinová

Místo: Městská knihovna Praha, Mariánské nám.

O semináři: Historie a teoretické základy této japonské vypravěčské techniky. Praktické možnosti jejího využití při práci s dětmi. Zapojení účastníků – tvorba vlastních scénářů a zapojení Kamishibai do interaktivních aktivit, které podporují dětskou představivost, tvořivost a porozumění příběhům.

The post Pedagogické semináře appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

Kamishibai (česky: „papírová hra“) je formou japonského pouličního divadelního představení a vyprávění, která vznikla kolem roku 1930 v části Shitamachi v Tokiu. Původ kamishibai je nejasný, vznikl však kolem 20. století v ulicích Tokya jako jedinečná forma umění (fotografie umělce v Tokyu – zdroj Wikipedie).

Během Velké hospodářské krize se kamishibai, kreslené filmy a komiksy staly obzvláště populárními. Vypravěči, nazývaní „kamishibaiya,“ jezdili ulicemi a vyprávěli příběhy dětem pomocí ilustrovaných tabulí v malém jevištním zařízení. To bylo období „Zlatého věku“ Kamishibai v Japonsku. Po druhé světové válce a s nástupem televize kamishibai ztratilo na popularitě.

Kamishibai může být výtečným nástrojem pro pedagogy. Tato forma divadla nabízí interaktivní způsob, jak předat vzdělávací obsah žákům. Učitelé mohou vytvářet vlastní kamishibai příběhy, které jsou relevantní pro učivo, a tyto příběhy pak prezentovat třídě. To aktivizuje žáky, podporuje jejich komunikační dovednosti a kreativitu. Kamishibai představuje poutavý a pedagogicky hodnotný nástroj, který může obohatit výuku a zapojit žáky do vzdělávacího procesu. Vytváří prostor pro kreativitu, komunikaci a kulturní pochopení.

Výhody této metody s dětmi předškolního věku

Při vyprávění Kamishibai se děti seznamují s novými slovy a frázemi. To podporuje rozvoj jejich jazykových schopností, slovní zásoby a porozumění textu.

Kamishibai vyžaduje pozornost dětí, kdy se aktivně zapojují do sledování obrázků a poslechu příběhu. Pomáhá tak trénovat jejich schopnost soustředit se na určitou činnost.

Kamishibai může inspirovat děti k tvorbě vlastních příběhů a ilustrací. Děti se učí vyjádřit své myšlenky a nápady pomocí obrázků a slov.

Děti mohou být povzbuzovány, aby se staly malými vypravěči, což posiluje jejich sebevědomí, vyjadřovací schopnosti a schopnost nebát se vystoupit před ostatními.

Závěrem lze tedy říci, že tato metoda přináší mnoho benefitů pro předškolní děti, včetně podpory jazykového rozvoje, kreativity, sociální interakce a rozvoje sebevědomí. Zároveň představuje zábavný a interaktivní způsob výuky, který děti motivuje k učení.

Tato forma divadla se mi zalíbila natolik, že jsem se stala členkou IKAJA – The International Kamishibai Association of Japan.

Kamishibai v Bangkoku – Read and learn festival (18.3. – 24.3. 2024)

Rovněž vytvářím své vlastní autorské materiály pro Kamishibai. Více naleznete zde.

Školení pro knihovníky MK Praha (7.10.2024)

Měla jsem příležitost lektorovat seminář pro knihovníky Městské knihovny v Praze na téma Divadlo Kamishibai a jeho využití s dětmi. Během setkání jsme se věnovali nejen teoretickým základům této japonské vypravěčské techniky, ale především praktickým možnostem jejího využití při práci s dětmi. Účastníci si mohli vyzkoušet tvorbu vlastních scénářů a zapojení Kamishibai do interaktivních aktivit, které podporují dětskou představivost, tvořivost a porozumění příběhům.

Konference – Divadlo Kamishibai (3.-4.4. 2025)

3.–4. dubna jsem měla tu čest vystoupit na krásné konferenci Kamishibai, kterou pořádalo nakladatelství Pasparta v prostorách Goetheho institutu v Praze.

Ve svém příspěvku jsem sdílela, jak využít Kamishibai k rozvoji řeči u dětí v mateřské škole – protože když se příběh vypráví pomalu, s obrázky a emocemi, dětská pozornost i slovní zásoba rostou jako z vody.

Představila jsem také svůj autorský příběh O žížale Julince a jarním koncertu.

Julinka nezpívá ani nehraje na žádný nástroj – její „koncert“ je jiný. Zatímco po zimě pilně kypří půdu a pomáhá přírodě probudit se ze spánku, vnímá kolem sebe zvuky jara – první ptačí zpěv, šumění větru ve větvích, kapky vody stékající po listech…

Je to tiché, jemné vyprávění, které učí děti vnímat svět kolem sebe všemi smysly.

Moje příběhy pro Kamishibai divadlo najdete zde.

The post Kamishibai – japonské divadlo appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

I proto vznikl tento projekt. Skřítek se rozhodl, že chce také cestovat jako jeho kamínek a poznávat svět. Cestovat bude v poštovní obálce za dětmi do mateřských škol. A mooooc se na to těší. ❤

Přidáte se a přivítáte ho ve vaší školce?

Jak se přihlásit?

Momentálně je kapacita naplněna. Ale je možné, že se některá přihlášená třída do začátku září odhlásí. Můžete se tedy hlásit jako náhradníci. 🙂

Paní učitelka z MŠ přihlásí svou třídu do projektu přes kontaktní formulář v dolní části této stránky.

Napište vaše jméno a adresu vaší školky. Popřípadě název vaší třídy.

Jak bude projekt probíhat?

Projekt bude probíhat od září 2020 do května/června 2021.

Skřítek přijde v poštovní obálce do vaší školky a bude u vás týden.

Vytvořím podle přihlášených školek seznam a harmonogram. Vy ode mně obdržíte adresu, kam skřítka na konci týdne odešlete.

Podmínky pro zapojení.

Kromě toho, že se přihlásíte přes kontaktní formulář, se také musíte stát fanouškem mojí FB stránky, kde bude vytvořená fotogalerie k celému projektu.

Dále pak budete zasílat na můj email: katerina@konvalinova.com fotografie, jak se u vás skřítek má, jak se daří plnit jeho úkoly a další, co vás napadne. 🙂 (Pokud by na zaslaných fotografiích byly děti, z důvodu GDPR by bylo lepší, kdybyste pak od rodičů nechali podepsat souhlas se zveřejněním fotografií na mém webu. Souhlas vám odešlu na e-mail).

Na konci týdne odešlete skřítka do další školky (adresu vám dám).

Co ode mně dostanete?

Každá zapojená třída ode mně obdrží do e-mailu PDF soubor skřítkových pracovních listů a aktivit s metodikou. Ty budete se skřítkem celý týden plnit.

Na mém facebooku i tady na webu pak budeme společně celý rok sledovat, kde zrovna skřítek cestuje, co dělá, jak se má a jaká zažívá dobrodružství.

Do kdy je možné se hlásit?

Hlásit se do projektu je možné do 31. 7. 2020

Tak co? Zapojíte se? 🙂

The post Skřítek z poštovní obálky – celoroční projekt appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

Týdny a měsíce plánů a příprav uplynuly jako voda a já a moje tři kolegyně jsme najednou stály s kufry na letišti. V hlavách jsme měly tolik otázek- Jaké to bude? Budou na nás ve školce vůbec zvědaví? Jak to zvládneme s dětmi, které nemluví česky?… A samozřejmě jsme se při plánování cesty setkaly s mnoha předsudky na adresu muslimů.

Už na letišti jsme měly tu čest poznat trochu povahu Tunisanů, jelikož při odbavování dokázali způsobit nemalé zmatky 🙂 A to jak v nesrovnalostech s letenkami, tak nadváhou svých zavazadel. Konečně jsme seděly v letadle. Ale ještě jsme si musely 45 minut na odlet počkat, protože v letadle zavládl zmatek ohledně nedostatku úložného prostoru pro mnoho příručních zavazadel. A začala „škatulata hejbejte se“. Stevard přendával kufry z jedné strany na druhou a stále se nedařilo všechny umístit. Nakonec nás poprosil, abychom si sedly s kolegyní Nicolou k uličce, že k oknu posadí kufry. A také nám to hned předvedl. Za chvíli vedle nás seděly dva připoutané kufry 🙂 Ale aby toho nebylo málo, přišel další cestující, jehož místo právě obsadily zmíněné kufry a škatulata započala znovu 🙂 Konečně se letadlo odlepilo od země a vydaly jsme se vstříc našemu africkému dobrodružství.

No a když už jsme u té Afriky. Volala jsem před odjezdem s Evou (ředitelkou školky v Kelibii) a říkala, ať se oblečeme, že je zima. Tak jsme si říkaly, že oni jsou zvyklí na 40 stupňů, a že 20 stupňů je pro ně zima. Zpětně musím říct, že jsme výběr oblečení podcenily 🙂 Ano, opravdu byla zima.

Po 2,5 hodinovém letu naše letadlo konečně dosedlo na letiště v Tunisu. Tam nás už čekal pan velvyslanec a odvoz do Kelibie. Před námi byla cesta cca 100km a 2 hodiny v autě. A aby náš příjezd nebyl nuda, podařilo se nám cestou prorazit na zdejší silnici pneumatiku. Ovšem pan velvyslanec s druhým řidičem překvapili bleskovou výměnou a mohlo se pokračovat v cestě.

Dorazili jsme do Kelibie. Tam už nás čekala Eva Novotná Njili se svou rodinou v místní krásné restauraci (jedla tady prý Madonna nebo Michael Jackson- a teď už i my :- ) ). Jelikož už ale byla tma jako v pytli, nemohli jsme si dostatečně užít výhled na moře. Ale maják v dáli a osvětlený břeh s kameny, omývanými vlnami, měly také něco do sebe. Po chvíli se k nám připojil i pan starosta Kelibie se svou manželkou.

Netrvalo dlouho, abychom zjistily, že jsme s Evou a její rodinou naladěni na stejné vlně.

Po večeři jsme odjeli do našeho nového, dočasného domova u Sabrine (dcera Evy). Ubytovala nás u sebe v roztomilém zahradním domku. Všechny jsme tu noc usnuly, jako když nás do vody hodí.

Druhý den ráno nás celá rodina čekala u snídaně. Tabule byla pestrá. Snažili se, abychom měly možnost ochutnat z jejich kuchyně (pro mě často trochu ostřejší) co nejvíc. Velký úspěch sklidil domácí džem z granátových jablek (ten jsme si nakonec odvezly domů jako dárek).

Po snídani jsme se vydaly podívat k Evě do školky. Jmenuje se U andílků- Jardin d’enfants les anges a nachází se v hezkém domku uprostřed Kelibie. Hned u vchodu nás vítala česká a tuniská vlajka a český nápis „Vítáme vás.“ Prošly jsme si celou školku a měly možnost vidět jejich běžný den. Ráno se otevře v 7:00 a děti přicházejí do školky do 9:00 . 9:00-9:30 je svačinka. Tu si děti přinesou z domova. 9:30-10:00 je řízená činnost a 10:00-11:00 volná hra. V 11:30 některé děti odcházejí domů na oběd. Kdo zůstává ve školce, naobědvá se v malé jídelně, kde mu jeho oběd, který si přinesl z domova, ohřejí. Ve 14:30 se některé děti do školky vrací. Školka je otevřena do 18:00. Učitelka je ve třídě pouze jedna. Dětí je v jedné třídě 25.

Zvláštností oproti naší školce je také to, že se děti v předškolní třídě učí číst a psát. Není to ale povinnost. Bohužel rodiče i škola to po školkách požadují. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zde neexistuje (ale prý se o něm uvažuje). Školka je otevřená i v sobotu, ale pouze dopoledne. Většina státních školek byla zrušena a jsou nyní spíše soukromé. Každé ráno se děti seřadí před třídami a společně zpívají tuniskou hymnu.

Po prohlídce školky jsme se jely podívat na zdejší byzantskou pevnost ze 6.století. Výhled z ní byl úchvatný. Počasí nám ten den přálo a díky tomu jsme měli možnost vidět za slunečního svitu nádherné kontrasty bílých domků a azurového moře.

Ten den jsme si ještě prohlédli moře, přístav i město a čekala nás návštěva radnice a pana starosty. Přivítal nás u sebe a pohostil zeleným čajem s mátou a koláčkem. Povídali jsme si o školství i možné další spolupráci. Panu starostovi jsme předaly dárek z Prahy a naoplátku jsme obdržely poděkování pro naší paní ředitelku za stáž u nich v mateřské škole.

Rodinu Evy jsme již považovaly skoro za vlastní (jejich laskavá a srdečná péče byla neskutečná). Dokonce jsme ten den měly možnost zúčastnit se i rodinné narozeninové oslavy.

Další dva dny jsme měly ve školce program s dětmi my. Byly jsme v předškolní třídě, kterou vede Evina dcera Noussa. Děti byly úžasné. I přes jazykovou barieru velmi dobře spolupracovaly a vše rychle pochopily. Pouštěly jsme jim také video, které jsem s dětmi natočila v naší školce. Velký úžas sklidila u dětí naše školní zahrada a lesopark. Jak si již Eva posteskla, takových míst, kde by se děti mohly proběhnout, moc není. I jejich školka má pouze malou zahrádku. Děti nás také naučily spoustu tanečků a dokonce si pro nás připravily s Evou písničku v češtině.

Nadešel den odjezdu a přesunu zpět do Tunisu.

Loučení pro nás bylo opravdu emotivní a těžké a ukápla nejedna slzička.

V Tunisu se naším domovem stala ambasáda České republiky. Připraven byl program s dětmi českých krajanů na rezidenci pana velvyslance. Dětí se nám na program sešlo opravdu hodně a v různém věku (3-15). Některé česky mluvily, rozuměly, ale byly i takové, které nemluvily či nerozuměly česky vůbec. Měly jsme ale k ruce šikovnou dceru zaměstnankyně ambasády Soňu, která nám s překladem pomáhala. Její maminka se ujala občerstvení.

Děti byly i přes velké věkové rozdíly úžasné a skěle spolupracovaly. Vytvořili jsme si společně velký obraz, zahráli hry, dozvěděli se něco o České republice a zazpívali české písničky.

Ještě zbývalo pár dnů do odjezdu, které jsme mohly využít k poznávání zajímavostí Tunisu a jeho okolí.

Jedním z těchto míst, bylo Staré město Medina a jeho tržištní uličky. V samém středu Mediny stojí druhá nejvýznamnější mešita v Tunisku Ez-Zitouna. Díky panu velvyslanci, který se nám ten den stal průvodcem, jsme se také podívali do jednoho ze zdejších domů, shlédli a vyslechli si přednášku o tom, jak se vyrábí koberce a vystoupali na skoro pohádkovou střechu, zdobenou barevnými kachlemi, s nádherným výhledem na město.

Další zastávkou bylo antické archeologické naleziště Oudna, dříve Uthina. Zde se rozkládá někdejší berberská osada, která náleží k nejstarším římským koloniím v Africe. Místo bylo o to kouzelnější, že jsme zde byli skoro sami a vše bylo osvětleno zapadajícím sluncem.

Posledním zajímavým místem, které jsme naštívily, bylo letovisko Sidi Bou Said. Společnost a průvodkyni nám dělala paní Anna z ambasády. Malebné modrobílé městečko vzniklo ve 13.století a točila se zde i Angelika. Jméno dostalo po muslimském světci, který je zde i pohřben. Jelikož jsme na místě byly v době mimo sezónu, opět jsme si ho užívaly skoro o samotě.

Sama za sebe musím zhodnotit celou akci jako opravdu zdařilou. Získaly jsme mnoho zkušeností, nových přátelství, poznaly odlišnou kulturu, navázaly spolupráci.

Děkuji tímto velvyslanectví České republiky v Tunisu a panu velvyslanci Mgr. Janu Vyčítalovi, který nad celou akcí převzal záštitu. Dalším zaměstnancům velvyslanectví, kteří se starali o náš pobyt v Tunisu- paní Ditě Msakni a paní Anně Burešové. Dále pak Evě Njili Novotné a celé její rodině 🙂 A samozřejmě Městské části Praha 15, paní ředitelce MŠ Škola hrou, Mgr. Iloně Hulínové a kolegyním, které za nás sloužily v době naší nepřítomnosti.

The post Studijní stáž v Tunisu a Kelibii appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

V rámci našeho pobytu jsem měla s dětmi ve škole a školce pohybově-hudební workshopy, a také přednášku pro předškolní pedagogy na téma „Příprava předškoláka na psaní- základy grafomotoriky“.

The post Logopedická podpora českých škol v chorvatském Daruvaru appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

Projekt byl oceněn organizací OMEP jako vítězný v projektové soutěži „Děti cizinci v mateřské škole“. Jak proběhlo předání ocenění vítězným projektům, se dozvíte zde.

V rámci projektu jsem vytvořila panenky dětí kolem světa- „diversity dolls“. K výrobě mi stačilo staré prostěradlo, molitan ze starého polštáře, fixy na textil a šikovné ruce mojí maminky, které mi vše sešily 🙂

The post S pohlednicí kolem světa appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.

Spolupracovali jsme s DD V Onšově, kdy jsme uspořádali společný den se seniory a našimi dětmi přímo u nich v domově důchodců. Vše bylo tematicky laděno do Indiánského tématu. Vyráběli jsme indiánské kostýmy, čelenky, stavělo se teepee i totem, hledal se poklad a mnoho dalšího.

I nadále v tomto projektu pokračujeme, kdy k nám do školky přichází „čtecí babička“ či docházíme na společné aktivity se seniory přímo k nim do CSOP Praha 15.

Tyto mezigenerační aktivity jsou obohacují pro všechny zúčastněné. Jak pro děti, seniory, tak i pro nás, učitelky.

The post Společně od 3 do 100 appeared first on Mgr. Kateřina Konvalinová.